Archiv autora: Ruda Remeš

Letní Benefiční koncert

V sobotu 20. srpna uspořádali pedagogové ze ZUŠ Střezina v Hradci Králové již podruhé svůj benefiční koncert v kostele sv. Josefa v Šedivinách. Houslistka a violistka Klára Fajfrová, klavíristka Tereza Malířová, cembalista Tomáš Vachoušek a klarinetista a flétnista Tomáš Kolařík přednesli s velkou dávkou energie a citu komorní hudbu barokních, klasicistních a romantických skladatelů. Tomáš Vachoušek také vlídným průvodním slovem přiblížil posluchačům zhruba hodinového koncertu jednotlivé skladby i jejich autory. Umělci tak přispěli nejen k radosti zúčastněných a příjemné pospolité atmosféře v kostele, ale i na pomoc s postupnou renovací kostela. Při minulých koncertech se podařilo vybrat dostatek financí na opravu harmonia na kůru a křišťálového lustru uprostřed kostelní lodi. Příspěvky návštěvníků letošního koncertu budou využity na připravovanou renovaci oken. Zdá se, že se benefiční koncerty v závěru prázdnin stávají úspěšnou tradicí. Za opakovanou ochotu věnovat čas a předvést svoje umění patří hlavní dík ochotným hradeckým pedagogům. Stejně chceme poděkovat všem, kteří si našli čas, zavítali do našeho kostela a v aktuálně tíživější ekonomické situaci darovali finanční příspěvky.

Šedivinská jedenáctka – závod na kolečkových lyžích 2022

V pátek 19. srpna 2022 proběhl v Šedivinách 4. ročník sprintu na kolečkových lyžích. Na účastníky závodu čekalo obávané ostré stoupání s převýšením 130 metrů na trase dlouhé 1,2 kilometru. Do cíle u šedivinského kostela doběhlo všech 36 startujících závodníků. Nejrychlejších časů pod šest minut dosáhli polský mladík Michal Skowron a nestárnoucí česká legenda dálkových běhů Stanislav Řezáč. Jen o minutu za nimi zaostala vítězka ženské kategorie Sandra Schützová.

Film Denně předstupuji před Tvou tvář

Na začátku devadesátých let pracovala režisérka Drahomíra Vihanová na přípravě dokumentu o Franzi Eimannovi, téměř devadesátiletém jediném obyvateli samoty Grűndle mezi Sedloňovem a Plasnicemi.

Výsledkem jejího dvouletého úsilí je půlhodinový syrově působící černobílý dokument “Denně předstupuji před Tvou tvář”. Nejde o pouhý záznam životních názorů, zkušeností a zážitků protagonisty filmu. Autorka popisuje setkání s panem Eimannem slovy: Věděla jsem, že mám před sebou výjimečného člověka, hluboce věřícího, vnitřně harmonického, pokorně přijímajícího svoji existenci tady na zemi se všemi peripetiemi jako dar, jako závazek vůči boží vůli, kterou je třeba každým dnem, každým krokem, každým úkonem přijmout a naplnit. Ve svém filmu tuto výzvu předávám ostatním. Žití v řádu a harmonii. Proto jsem v dramaturgické stavbě úmyslně použila střídání ročních období (čas řádu) a propojení jednotlivých částí mše (kyrie, gloria, sanctus, benedictus), jejich významu a poslání, s obsahovou náplní výpovědí pana Eimanna. Do chaloupky mělo vnikat slunce stejně tak jako okny do chrámu a každý den se všemi, i když nejjednoduššími ale nutnými činnostmi, měl být vzdáním díků Bohu, tedy sloužením mše.

Šedivinský spolek získal od společnosti Film a sociologie oprávnění k veřejnému promítání filmu v šedivinském kostelíku v rámci programu Noci kostelů 2022.

Informace o filmu v databázi ČSFD:
https://www.csfd.cz/film/232890-denne-predstupuji-pred-tvou-tvar

Jednorázové soukromé shlédnutí či zakoupení kopie filmu:
https://dafilms.cz/film/8159-denne-predstupuji-pred-tvou-tvar-cz-verze

Šedivinské zimní korzo

karavana

Za příhodných sněhových podmínek potkáváme v okolí šedivinského kostela karavany pěších pochodníků a běžkařů. Zejména mnozí vyznavači bílé stopy objevili kouzlo širokých lučních plání mezi rozcestím na Úhoru a oblastí Prázovy Boudy. Na této třiapůlkilometrové trase nekomplikují putování žádné strmé kopce, ani přejezdy silnic. Putování nabízí daleké výhledy do podorlických rovin, pohledy na vzdálené Krkonoše i nedaleký orlický hřeben. Na Prázovku jde dojet přes Dobré autem, je tam také parkoviště (o víkendech nyní poměrně plné) a otevřené občerstvovací okénko chaty Prázova bouda. Na Úhoře jsou podmínky k parkování poměrně spartánské, ale zase tu jezdí a zastavuje řada autobusů. Nedaleko frekventované trasy se nachází další nouzové občerstvovací okénko chaty Radost, po dohodě s majiteli lze na soukromém parkovišti u Radosti zaparkovat vaše auto.

Jelikož jsou právě v těchto dnech podmínky velmi příznivé, podařilo se nám dát dohromady pár ochotných lidí a nezbytnou sněhovou mechanizaci. Pomocí pásové čtyřkolky se stopovačem jsme v pátek 15. ledna upravili na běžeckou stopu šedivinskou část popisované trasy, konkrétně od Prázovky až téměř k chatě Radost. Projeté je to ve dvou větvích, tedy v podobě protáhlého okruhu měřícího 3,5 kilometru. Další pokračování úpravy k Úhoru uvažujeme až podle zkušeností získaných na prvním projetém úseku.

Aktuálně projetá trasa interaktivně na serveru mapy.cz.

Svítíme na lepší časy i v roce 2020

Večer před železnou nedělí jsme opět rozsvítili ztemnělou budovu kostela. Letos se musíme pohybovat jen ve skromných kulisách koronavirových omezení, společné setkání a zpívání v kostele by opravdu nebylo vhod. Osvětlení naštěstí omezené není, tak nás napadlo přidat letos pár světýlek do okna nad vchodem. Shora nám přidali poprašek prvního sněhu a postrčili měsíc kousek nad věž. Advent začíná.

Průvod světélek 2019

V sobotu před první adventní nedělí již tradičně přicházejí rodiče se svými dětmi na setkání v šedivinském kostele. Odtud se pak vypravují, vybaveni světélky všech druhů a barev, k dobrodružnému putování setmělou krajinou. Jejich výprava končí účastí většiny zapálených (nikoliv popálených) dětí na výtvarných dílnách v chatě Radost.

Několik vět na přivítanou, několik hudebních vystoupení
… přál bych vám, abyste stále jen nerubali, ale také nacházeli chvíle na ostření …
Průvod světélek odchází k Radosti na výtvarné dílny

Eberhard na Šedivinách

V neděli 10. března byl šedivinský kostel vystaven přírodní zkoušce – velmi silnému západnímu větru, který sem donesla bouře Eberhard. Budova kostela odolala vcelku bez úhony. Došlo pouze k vylomení jedné tabule skla v hlavním okně, naplno vystaveném působení bouřlivého větru. Tabule se roztříštila o lavice a podlahu uvnitř kostela. V následujících dnech jsme chybějící tabuli nahradili novým zasklením a uvnitř kostela proběhl v rámci našich možností co možná nejdůkladnější úklid střepů. Stalo se – jako by se nestalo.

Chybějící tabule skla v hlavním okně kostela
Skleněné střepy uvnitř kostelní lodi