Na začátku devadesátých let pracovala režisérka Drahomíra Vihanová na přípravě dokumentu o Franzi Eimannovi, téměř devadesátiletém jediném obyvateli samoty Grűndle mezi Sedloňovem a Plasnicemi.

Výsledkem jejího dvouletého úsilí je půlhodinový syrově působící černobílý dokument “Denně předstupuji před Tvou tvář”. Nejde o pouhý záznam životních názorů, zkušeností a zážitků protagonisty filmu. Autorka popisuje setkání s panem Eimannem slovy: Věděla jsem, že mám před sebou výjimečného člověka, hluboce věřícího, vnitřně harmonického, pokorně přijímajícího svoji existenci tady na zemi se všemi peripetiemi jako dar, jako závazek vůči boží vůli, kterou je třeba každým dnem, každým krokem, každým úkonem přijmout a naplnit. Ve svém filmu tuto výzvu předávám ostatním. Žití v řádu a harmonii. Proto jsem v dramaturgické stavbě úmyslně použila střídání ročních období (čas řádu) a propojení jednotlivých částí mše (kyrie, gloria, sanctus, benedictus), jejich významu a poslání, s obsahovou náplní výpovědí pana Eimanna. Do chaloupky mělo vnikat slunce stejně tak jako okny do chrámu a každý den se všemi, i když nejjednoduššími ale nutnými činnostmi, měl být vzdáním díků Bohu, tedy sloužením mše.

Šedivinský spolek získal od společnosti Film a sociologie oprávnění k veřejnému promítání filmu v šedivinském kostelíku v rámci programu Noci kostelů 2022.

Informace o filmu v databázi ČSFD:
https://www.csfd.cz/film/232890-denne-predstupuji-pred-tvou-tvar

Jednorázové soukromé shlédnutí či zakoupení kopie filmu:
https://dafilms.cz/film/8159-denne-predstupuji-pred-tvou-tvar-cz-verze